Dr. Felix Matthes, Sabine Gores, Verena Graichen, Julia Repenning, Dr. Wiebke Zimmer v spolupráci s: Séverin Poutrel (ICE-International Counsulting on Energy)

Shrnutí

Energetické koncepce a strategie ochrany klimatu se ve 21. století budou muset vyrovnat s několika zásadními výzvami:

• Problém globálních klimatických změn vyžaduje rychlé a podstatné snížení emisí skleníkových plynů, aby bylo možné stabilizovat jejich koncentrace v atmosféře na úrovni, která zaručí omezení nárůstu průměrné globální teploty na 2 °C oproti předindustriální éře.

• Omezené zásoby fosilních paliv a uranu spolu s očekávaným vysokým podílem těžby v politicky nestabilních regionech přinášejí prohlubující se problém se zabezpečováním energetických dodávek.

• Integrovaný globální trh s energetickými komoditami a liberalizované energetické trhy v jednotlivých státech se potýkají s problémem nestálých cen, které vedou ke zvýšené zranitelnosti ekonomiky.

Tváří v tvář uvedeným výzvám dosavadní přístup k vytváření energetických koncepcí selhává. Neznáme žádný zázračný lék, který by vyřešil většinu problémů, před kterými současné energetické koncepce stojí. Řada možností musí být prověřena a uvedena do praxe.

Klíčový strategický přístup vyhovující popsaným výzvám musí být postaven na minimalizaci rizik. Přínosy jednotlivých variant musejí být větší než s nimi spojená rizika a nejistoty.

Nad výhodností některých energetických přístupů panuje široká shoda:

• Existuje významný potenciál úspor v důsledku uplatnění energeticky efektivních technologií jak v jednotlivých sektorech spotřeby, tak v energetickém průmyslu. Ve všech sektorech lze tento potenciál využít podstatně lépe, než naznačuje současný stav;

• Obnovitelné zdroje budou muset v budoucím energetickém systému sehrát klíčovou roli při výrobě elektřiny, vytápění, chlazení i v dopravě.

Jako doplněk ke dvěma uvedeným pilířům lze přidat technologii, která může mít velký význam ve střednědobém horizontu:

• Záchyt a ukládání uhlíku by v budoucnosti mohlo podstatně přispět k omezení emisí oxidu uhličitého. Bude ovšem třeba překonat řadu vývojových, technologických a ekonomických překážek. V současné době stále chybí regulační rámec pro tuto technologii. Pro její další
rozvoj bude důležitá i obecná přijatelnost pro širokou veřejnost.

Vedle uvedených přístupů, které jsou široce akceptovány, případně mají potenciál pro získání obecné podpory, naráží debata o rozvoji energetického systému také na jedno velmi kontroverzní téma:

• V dohledné době nelze očekávat širokou shodu na přijatelnosti využívání jaderné energie. Hlavním důvodem jsou rizika spojená s havárií velkého rozsahu a řada různorodých problémů navázaných na manipulaci s jaderným materiálem (od těžby a zpracování uranu až po nakládání s jaderným odpadem).

Český překlad z anglického originálu „The Vision Scenario for the European Union“ byl financován zastoupením Heinrich-Böll-Stiftung v Praze.

Česká verze studie ke stažení po stisknutí tlačítka pdf.