Očista společnosti od reprezentantů minulého režimu a porozumění minulosti jsou dvě rozdílné věci. Na první z nich už je trochu pozdě, ta druhá nás z větší části ještě čeká. Michal Kopeček a Matěj Spurný více»

Česko-Slovenské vzťahy 20 rokov po novembri 89 – Mnohí autori, ktorí sa venujú problematike česko-slovenských vzťahov, poukazujú na to, že tieto vzťahy majú osobitný charakter najmä kvôli kultúrnej a jazykovej blízkosti dvoch národov a ich dlhoročným skúsenostiam zo života v rámci spoločného československého štátu. Táto ináč realistická formulácia však nie je vo všetkom postačujúca  na vysvetlenie unikátnosti česko-slovenských vzťahov – a to tak na úrovni štátov, ako aj národov. Grigorij Mesežnikov více»

Dvacet let – Na chodbě Černínského paláce hovořím s mužem, který mnoho pamatuje – profesorem Pickem. Říkám mu: „Moje generace si stále ještě úplně nezvykla v nových časech, které nastaly po roce 1990. Ještě stále se cítíme chyceni mezi socialismem a tím, co přišlo po něm. Navíc těch dvacet let bylo tak naplněno starostmi a proměnami, že uteklo hrozně rychle. Václav Cílek více»

Vliv EU na vývoj v Československu a České republice v letech 1989-2009 – Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou (a před ní Československem) je užitečné rozdělit do několika období. Tím prvním byly „námluvy“ v letech 1989-1995,  druhým  přistupování v letech 1995-2003, třetím pak členství od roku 2004 do současnosti. Jiří Pehe více»

2. února 2010 - Inštitút pre verejné otázky a vydavateľstvo Kalligram vydali s podporou Heinrich-Böll-Stiftung publikáciu "Kde sme? Mentálne mapy Slovenska", v ktorej  40 autorov a autoriek mapuje vývoj krajiny po Novembri 1989. více»

Sborník z konference „1989-2009: Společnost. Dějiny. Politika“ – 18. ledna 2010 - Elektronický sborník nabízí většinu toho nejzajímavějšího, co zaznělo na konferenci „1989-2009: Společnost – Dějiny - Politika“ konané v polovině září 2009 v Liblicích. Při dvacátém výročí roku 1989 je čas posunout perspektivu tázání od soustředěnosti na moment „sametové revoluce“ ke sledování kontinuit s předcházejícím obdobím i lety následujícími. více»

Ženy v období změn, 1989-2009 – 2. prosince 2009 - S ohledem na deficit veřejné debaty o roli žen v období změn, se publikace zastoupení Nadace Heinricha Bölla ve Varšavě pokouší o mnohovrstevný dialog o zkušenostech z období transformace a udílí hlas ženám. Autorky publikace hodnotí uplynulé dvacetiletí reforem z úhlu pohledu žen ze zemí bývalého východního bloku: Česka, Polska, Slovenska, Ukrajiny a bývalého NDR prismatem osobních zkušeností. více»

Ženy zpátky do domácnosti?: Radikální genderová změna v české společnosti po roce 1989 – „Jsme se studenty“ daly jsme si ještě s jednou spolužačkou na svoji lavici, když jsme přišly do školy po dnes notoricky známých událostech  z  17. listopadu 1989. Cedule strhla neuvěřitelnou bouři. Bylo nám kolem deseti let a alespoň já jsem skoro nevěděla, o co jde. I tak jsem ale chodila na demonstrace. Vůbec mě nenapadlo, že o dvacet let později se na tyto události budu dívat (nejen) genderovou optikou a zajímat se o to, jaké změny listopadové události znamenaly pro postavení žen a mužů ve společnosti. Linda Sokačová více»

Stále se Česká republika zdržuje hlasování o lidských právech? – Když se roku 1948 v OSN přijímala Všeobecná deklarace lidských práv, osm z tehdejších 48 členských států se zdrželo závěrečného hlasování: Jihoafrická republika, Saúdská Arábie, Jugoslávie, SSSR, Bělorusko, Polsko, Ukrajina a Československo. Jak jsem v posledních patnácti letech sledovala vývoj v oblasti ochrany lidských práv v ČR, často jsem uvažovala o důsledcích tohoto rozhodnutí. Gwendolyn Albert více»