Heinrich Böll byl jedním z nejvýznamnějších a nejznámějších spisovatelů Spolkové republiky Německo. Byl kritickým kronikářem německých dějin v polovině minulého století.

V roce 1972 mu byla za jeho romány a povídky navržena Nobelova cena za literaturu.

Jeho odvážné a pravdivé počínání zásadně ovlivnilo a obohatilo politickou kulturu v Německu. Za svého života překročil Heinrich Böll obětavou podporou svých pronásledovaných kolegů, aktivistů za občanská práva a politických vězňů všechny ideologické hranice. Tím si kdysi v jednom východoněmeckém časopise vysloužil posměšnou přezdívku "poručník disidentů na cestách“.

Jeho globální prosazování lidských práv významně a pozitivně změnilo image Spolkové republiky Německo ve světě a podpořilo mezinárodní porozumění. Jeho knížky a eseje  zobrazují velice živě prvních 40 let německé demokracie po nacistické diktatuře. Na počátku 80. let se otevřeně vyjadřoval proti globální hrozbě jaderné záhuby a aktivně se zapojoval do mírového hnutí.

Heinrich Böll působil několik let jako prezident organizace PEN International.

K jeho nejdůležitějším dílům patří "Chléb mladých let," "Biliár o půl desáté," "Klaunovy názory," "Skupinový portrét s dámou," "Ztracená čest Kateřiny Blumové," "Ženy před krajinou s řekou," a "Irský deník." Mnoho z jeho knížek bylo zfilmováno.

 Se svolením Böllovi rodiny a Národní konvence Strany zelených (Bündnis 90/Die Grünen) nese nadace jméno Heinricha Bölla, neboť ztělesňoval tu výjimečnou kombinaci politického uvědomění, umělecké kreativity a morální integrity, která zůstává vzorem pro budoucí generace. Charakteristickými vlastnostmi Heinricha Bölla byla odvaha stát si za svým přesvědčením a zapojovat se do veřejných záležitostí stejně jako bezpodmínečná aktivita a podpora lidské důstojnosti a lidských práv. Nadace se cítí být této tradici zavázána.